19. června vyrazila Sadba do bulharského Kazanlaku, aby zhodnotila svoji roční činnost a pokusila se nastínit další směřování.

Bulharsko jako místo pro team building nebylo vybráno náhodně. Do Kazanlaku a Staré Zagory vysíláme nejvíce našich dobrovolníků a působí tam česká salesiánská misijní komunita. V Kazanlaku již dlouhou dobu funguje středisko volnočasových aktivit pro děti a mládež OAZIS. Činnost ve Staré Zagoře je zaměřena spíše na romskou komunitu a čtvrtým rokem se tam staví velké salesiánské centrum se školou a kostelem. Pobyt v Bulharsku pomohl Sadbě lépe poznat a pochopit prostředí, kam vysíláme dobrovolníky, a povzbudit i ty současné, kterým roční dobrovolnická služba zvolna končí.

Cesta

Výprava v počtu pěti osob – Gambiho, Klárky, Pavla, Milana a Martiny – vyrazila z Prahy v pondělí 19. 6. kolem desáté hodiny dopoledne. První plánovanou zastávkou se stal nádherný slovenský hrad Děvín u soutoku Moravy a Dunaje, zajímavý byl i památník obětem komunismu zvaný Brána ke svobodě. Po dlouhém úseku cesty následovala zastávka u salesiánů v Budapešti. Přivítal nás Gambiho resortní kolega – delegát pro misijní animaci P. Derossi Raja, který prochází z indické Chennaje (dříve Madrás) a v Maďarsku působí již 9. rokem. Setkali jsme se i s velmi milou dobrovolnicí Piri. Stejně jako náš dobrovolník Pavel Schnirch pojede po prázdninách na rok do anglického Bollingtonu. Zbyla i trocha času na projížďku nad očekávání krásnou noční Budapeští. Budova parlamentu, korunovační chrám sv. Ondřeje, královský palác s nádherným výhledem na Dunaj i místo, kde působil István Sándor umučený komunistickým režimem, skvělé parky… to vše v nás zanechalo vzpomínku na jedno z nejhezčích evropských měst.

Noční jízda přes Srbsko nám kvalitou svých dálnic živě připomněla naši slavnou D1.

Úterý – Stará Zagora

Ráno nás uvítalo v Bulharsku a po poledni jsme se již mohli pozdravit se spolubratry i dobrovolníky v Kazanlaku. Po obědě a krátké procházce po městě nás čekala cesta do Staré Zagory s prohlídkou rozestavěného komplexu školy a kostela a sousedního romského gheta – tzv. machaly. Romské děti po chvíli rozehnaly naše obavy z možných nepříjemností a ochotně se nechaly fotit. Některé nadšeně zdravily Dorku a Katku – naše dobrovolnice. Podívali jsme se i do místního střediska pro mládež a vyslechli si povídání Dorky a Katky o úrovni vzdělávání Romů a o problémech bulharského školství.

Středa – výlet do Plovdivu a na Bačkovski manastir

Plovdiv je druhým největším bulharským městem (možná i nejkrásnějším) a jedním z nejstarších měst na světě. Dříve se rozkládal na sedmi kopcích a najdeme v něm památky z dob starověku, středověku i současnosti. Nejznámější památkou je římský amfiteátr, thrácké opevnění, antické fórum, nejstarší evropská mešita a další. Udivilo nás velké množství koček, která se vyskytují v okolí každé restaurace. A Pavla s Klárou ověřily, že i v Bulharsku je populární geo-caching.

Cestou domů jsme ještě stihli návštěvu horského klášterního komplexu Bačkovski manastir patřícího k největším a nejstarším pravoslavným klášterům v Evropě. Je to tajemné místo dýchající historií, kostely jsou nádherně vyzdobené ikonami a freskami. Dokonce jsme zahlédli pravého popa jak vystřiženého z dávných legend. Zástupy poutníků přivádí na tato místa cenná ikona svaté Bohorodičky s Ježíškem, která je považovaná za zázračnou.

V pozdních večerních hodinách se někteří z nás ještě stihli vyřádit na kazanlackém volejbalovém hřišti.

Čtvrtek – hodnocení roční činnosti

Od devíti hodin se celá Sadba sešla k hodnocení. Probírali jsme úspěšnost našich programů, fundraisingu, hospodaření i  vzájemné spolupráce a kooperace.
Cagliero – naše vlajková loď. Sadba jako jediná organizace školí a vysílá dobrovolníky, provází je během jejich služby a stará se o ně i po návratu. Zájem o dobrovolnictví roste, letos jsme vyslali 20 dobrovolníků (oproti loňsku dvojnásobek), z toho 15 na celý rok (těch bylo loni šest). Přípravný tým pro ročník N bude personálně obměněn, takže očekáváme čerstvý vítr a nové nápady.
Dnes jím jako – je osvětovým programem pro školy s velikým potenciálem. Oproti minulým letům neustále přibývá škol majících zájem o účast – např. v loňském roce se účastnilo 18 škol, letos jich bylo již 50. Reference jsou velmi dobré, stoupá i úroveň připravovaných materiálů, osvědčila se podpůrná facebooková kampaň.
Rinaldi – evropské aktivity – dosud drobnější programy, které ale od letoška získají více prostoru, který vznikl předáním Animátorů do péče SHM. EUROteam bude mezi mladé lidi viditelněji šířit možnosti vzdělávacích kurzů a krátkodobého dobrovolnictví v rámci sítě Don Bosco Youth Net, a to zvláště v západní Evropě.
Další aktivity – Sadba zaštiťuje také program Come In pro mladé muže, kteří hledají svou životní cestu.

Celodenní hodnocení zakončila mše svatá v místní kapli. Pozdě odpoledne jsme se vydali na výlet ke komunistickému Památníku bulharské Komunistické strany připomínající UFO (památník Buzludža), nyní již notně zchátralý, přesto však stále obludně monumentální. Výhled na hory byl skvostný.

Se zapadajícím sluncem jsme ještě stihli přesun k nedalekému pomníku bitvy mezi Ruskem a Osmanskou říší, tzv. Šipkou. Rusové se tam za vydatné pomoci bulharských dobrovolníků bránili proti vpádům tureckých vojsk. Z parkoviště vedla nahoru k památníku zničující řada schodů, nádherný výhled i zajímavý památník obklopený děly byl však zaslouženou odměnou. Po pozdním návratu nás ještě čekalo krátké posezení o popovídání s dobrovolníky Vaškem a Honzou.

Pátek – plánování a odjezd

Dopoledne probíhalo ve znamení plánování ohledně dalšího směřování Sadby. Do konce roku nás čeká ještě mnoho aktivit, například účast na Dnech lidí dobré vůle na Velehradě, na Katolické charismatické konferenci či na setkání mládeže v Olomouci. V říjnu začne nový běh kurzu Cagliero, ročník N, jehož propagace už byla zahájena. Mezi prioritní oblasti, na které se chceme v dohledné době zaměřit, je například tvorba nového webu Sadby, ale také intenzivnější podpora a komunikace s dobrovolníky, kteří budou působit ve světě. Nastínili jsme také možnosti ekonomické podpory různých projektů, o kterých budeme včas informovat.

Po rozloučení jsme se vydali zpět, tentokrát bez zastávek a už kolem sobotního poledne nás přivítala Praha.

Děkujeme salesiánům v Bulharsku za krásný pobyt a věříme, že tento team building zapustil další dobrá semínka pro budoucí prospěšné misijní projekty.

Za Sadbu
Martina Mončeková