Začátek nového školního roku, jmenování nových představených a přijetí nové odpovědnosti.
Vážení přátelé,
srdečně vás zdravím ještě před návštěvou hlavního představeného, který k nám přilétá již v sobotu 22. října 2016 odpoledne. Kromě událostí posledních týdnů bych vám rád představil pár zajímavostí, se kterými se tu v Mongolsku můžete setkat.
Sněží a je -7, ale pravá zima teprve přijde
Když jsem předevčírem přemýšlel nad tímto dalším dopisem, zrovna sněžilo a ráno bylo mínus 7 stupňů. Bohu díky, že již týden funguje topení a máme opět uzavřenou smlouvu s teplárnou, jinak bychom tu asi zmrzli. Pravá zima tu ale ještě není. Na tu se můžeme těšit až v lednu a únoru, kdy tu bývá i mínus čtyřicet či padesát stupňů.
Co jiné zničí, Boží dílo přežije
Na konci záři se nám podařilo dokončit přístavbu části domu tady v Darchanu a začít nový školní rok. Oratoř běží neustále, ale vzdělávací kurzy se rozjely teprve teď. Věříme, že vzdělávání je pro místní lidi právě cestou z jejich chudoby a beznaděje.
Člověk s evropským pohledem se zde nepřestává divit, jak mohou věci fungovat jinak, než jsme zvyklí. A že se vlastně ani nic neděje, když něco nefunguje. Mongolové rádi používají slovo „zugero“, „v pohodě“. Obdivuji zároveň všechny salesiány, kteří zde přes mnoho překážek vybudovali veliké dílo. Co jiné zničí, Boží dílo přežije.
Nová důvěra a nová odpovědnost
V polovině září jsme do dozvěděli oficiálně to, co jsme už dlouhou dobu tušili. Novým představeným salesiánů v Mongolsku se stal po P. Andy (z Vietnamu) P. Paul (z Hong-Kongu), který se stal zároveň i ředitelem komunity v Ulánbátaru. A my v Darkhanu jsme dostali také nového ředitele – P. Carlo (z Filipín), který zde salesiánské dílo zakládal. Máme tu tedy někoho skutečně kompetentního, od koho se můžeme učit… No, a co já? Já jsem se stal ekonomem tady v Darkhanu. A postupně zjišťuji, co to všechno znamená.
Mongolské zajímavosti
Jezděte taxíkem, zapomeňte na MHD
Alespoň u nás v Darkhanu. Existuje tu sice městská hromadné doprava, ale jezdí jen čas od času po jedné silnici. Cena? 500 tögrög, v přepočtu asi 5 Kč. Za stejnou cenu můžete jet taxíkem po městě v podstatě odkudkoliv kamkoliv. Taxík? Tím se stane téměř každé auto, na které mávnete. Je to tak snadný přivýdělek pro každého, kdo má řidičák a ještě nějak pojízdné auto.
Nůž na stole nenajdete
Když se budete snažit v Mongolsku koupit nové příbory, možná se budete divit, proč ve všech sadách právě nože schází. Vidličky, lžíce a lžičky – a to úplně stačí. A na stole při jídle zrovna tak.
Hi, how are you?
Všichni jsou normální, jenom já jsem Američan. Alespoň to si o mě myslí lidé na ulici. Děti mě zdraví „Hi, how are you?“, aby ukázali, že co se naučili v hodinách angličtiny. I mnohaleté studium jazyka jim většinou na víc nestačí.
Školné 1 milion
Na konci záři jsem před naším domem potkal jednoho nadaného 18tiletého mladíka, který právě začal studovat VŠ uměleckou v Ulánbátaru. „Cože nejsi ve škole?“ – „No, já nemám 950 000 tögrög na školné, a tak čekám na P. Pavla, jestli by mi nepomohl.“
Prší? Všechno se ruší!
Začínám tu postupně spolupracovat s některými lidmi v oblasti focení a natáčení. Hlavní představený je na cestě sem, a jak zvládnout focení a natáčení v jednom? Je tu prý jeden hoch, co s tím už má nějaké zkušenosti. Za pomoci tlumočení P. Carla jsme si domluvili schůzku. Čekám, čekám, a nikde nikdo. Ani na SMS nepřichází odpověď. Co se stalo? – Od rána prší, a tak je jasné, že se všechno ruší. Alespoň Mongolům.
2537 virů v jednom počítači
„Father, můžete mi pomoc opravit počítač v oratoři?“ – „Proč ne,“ říkám si, alespoň se na něj mohu podívat. První flashku, co jsem do něj strčil, jsem hned zaviroval. „Tak na to budu muset jít nějak jinak!“ Zjistil jsem si, jak si nainstalovat záchranné USB, spustil jsem z něj počítač a našel jsem neuvěřitelných 2537 virů! Pár souborů jsme zachránili a dnes na něm běží Linux Mint se vším, co je potřeba.
Střepy přinášejí štěstí
Když jdete v Mongolsku po městě, můžete se divit, že je tam všude spousta střepů. „Proč je nemůže někdo uklidit?“ ptáte se? Jsou většinou z lahví od vodky, a když ji dopijete, láhev se musí rozbít. To přináší štěstí!
Poslal nás a nezapomněl na nás
V těchto dnech pilně dokončujeme všechny přípravy na návštěvu našeho hlavního představeného. Původně měl přijet až příští rok, ale přijíždí už teď na krátkou návštěvu. Mongolsko mu totiž leží na srdci. Několikrát o tom psal v dopise všem salesiánům a to je nakonec i důvod, že jsem tu i já. Poslal nás sem a přijíždí se za námi podívat a dát nám nový elán do této požehnané mise. Ale o tom až v příštím dopise.
Srdečné díky za vše, žehnám Vám a vyprošuji vše dobré!