Nečekané události v ČR a několikaměsíční jazyková příprava ve formační komunitě v Maynoothu v Irsku.
Jsme v Božích rukou
Řada měsíců utekla od posledního dopisu z Mongolska, který stručně představil tamější katolickou církev a důležitou roli salesiánů v ní.
Po návratu do ČR v listopadu 2015 jsem očekával něco úplně jiného, než pak ve skutečnosti následovalo. Mým hlavním úkolem měla být pomoct novému provinciálnímu ekonomovi Michalovi Svobodovi se zaváděním systému na správu kontaktů a darů na provincii. Tuto práci jsme začali již před několika měsíci spolu s Hynkem Černochem, zkušeným salesiánem a technicky zdatným programátorem. Věci se však měly docela jinak.
První celý víkend v listopadu 2015, asi týden po návratu z Mongolska, jsem jel navštívit svou maminku do Plzně. Při té příležitosti jsme zajeli na hroby babičky a dědečka v Neurazech (kousek od Nepomuku). Zároveň jsem počítal s tím, že si hned v pondělí podám žádost o nový řidičský průkaz a pak také o mezinárodní s platností i pro Mongolsko. V pondělí jsem se však probudil s horečkou přes 39 stupňů a silnou bolestí pravého kolene. Rázem mi bylo jasné, že v poledne rozhodně nebudu na oběd v Praze v Kobylisích…
Místo cesty na úřady jsem se dobelhal na polikliniku k obvodnímu lékaři. Když slyšel, že jsem byl před pár dny v Mongolsku, obratem mě poslal sanitkou do nemocnice na infekční a následně i chirurgické oddělení… Tam si mě nakonec další den nechali. S vděčností jsem si užíval českého zdravotnictví: operaci bursitidy pravého kolene, 10 dní antibiotika do žíly, berle…
Po propuštění z nemocnice jsem pak byl ještě další dva týdny v Plzni. Mohl jsem tak navštívit ve stejné nemocnici jako jeden z posledních i P. Toníka Nevolu SDB. Když si ho Pán 27. listopadu 2015 nečekaně povolal, uvědomil jsem si ještě s větší silou hodnotu daru života.
Přechod do nového regionu
Vánoce jsem prožil v Praze v kobyliské salesiánské komunitě. Na Silvestra nás navštívil i P. Václav Klement SDB, český misionář, který je teď zodpovědný za salesiánský region Jihovýchodní Asie a Oceánie. Osobně mě tak přivítal v pro mě novém regionu, protože od 1. ledna 2016 jsem se stal součástí vietnamské provincie, pod kterou patří misie v Mongolsku, podobně jako pod českou provincii patří salesiánské dílo v Bulharsku.
Jazyková příprava v Irsku
Je to vzácný dar mít čas na to plně se ponořit do angličtiny v anglicky mluvící zemi. Na čtyři měsíce byl dán i mě v salesiánské komunitě v Maynothu v Irsku, asi 25 km od Dublinu.
Do této vzácné země sv. Patrika jsem přiletěl 6. ledna 2016. Na letišti v Dublinu mě čekal nejen ředitel komunity P. Koenraad, ale také dva mladí nově vyslaní salesiánští misionáři z Vietnamu.
Salesiánská komunita v Maynoothu je komunitou formační. To znamená, že jsou v ní kromě již zralých salesiánů také mladí salesiáni, kteří studují či se jinak připravují na své budoucí poslání. Aktuálně jsou zde kromě 4 irských salesiánů také 2 studenti teologie – mladí vietnamští misionáři přičlenění k Irsku. Toto jádro pak vytváří zázemí i pro dočasné obyvatele salesiánského domu – studenty angličtiny. V letošním roce 2015/6 tu je 5 Vietnamců a pak za Českou republiku i já.
Život v komunitě je zde docela poklidný, umožňující opravdu intenzivní studium. Ráno máme rozjímání, v 7:45 pak ranní chvály a mši svatou. Po snídani pak v 8:45 začíná angličtina v nedaleké jazykové škole „Divine Word School of English“ (DWSE). Škola končí ve 13 hod., pak bezprostředně následuje oběd v komunitě a čas na rekreaci, sport či další studium. V 17:45 jsou večerní chvály, duchovní četba, večeře a nabídka společného růžence. Ten mám opravdu rád, je to také příležitost potkat se více s druhými a mít čas i chvíli na pokec. Z večerních aktivit jsem se zapojil do setkání katolické mládeže „Youth 2000“, které bývá v pondělky od 20 hod. v naší komunitní kapli.
DWSE je škola rodinného typu, umístěná v areálu „Divine Word Missionaries“. K mému milému překvapení má ve 4 třídách jen kolem 20 intenzivních studentů, většinou z různých řeholních řádů. K nim se na několik hodin týdně ještě připojují další studenti, kteří zároveň dělají „oper“ či jinou práci. Vzdělávání zde funguje během školního roku ve 3 semestrech po 11-12 týdnech, o letních prázdninách jsou zde pak dva 5ti týdenní cykly, to tu bývá podstatně více studentů. Škola kromě výuky nabízí téměř každou sobotu naučně vzdělávací výlet. Mohl jsem se tak snadno dostat nejen do pivovaru Guiness, slavné věznice Kilmainham Gaol, několika muzeí, ale také na proslulé Clonmacnois a na víkend i do Kerry.
Do konce pobytu v Irsku mi zbývá ještě pár týdnů vzácného času ve společenství dalších studentů – misionářů z Španělska, Brazílie, Číny atp.
Rozloučení v ČR
Dá-li Pán, 4. května 2016 bych se měl vrátit na pár týdnů do ČR. Bude to čas loučení a posledního balení. V neděli 22. května pak odletím do Mongolska tak, abych Slavnost Panny Marie Pomocnice křesťanů mohl oslavit již tam.
Přeji nám všem požehnaný vstup do Velikonočního tajemství a velkou radost ze setkání se Vzkříšeným Pánem.
Srdečné díky za modlitby a podporu.
P. Jára Vracovský SDB