Vážení přátelé,

srdečně vás zdravím z Mongolska ve Svatém týdnu na prahu Velikonoc. Jsem právě v Šovó, kde jsme chtěli alespoň s našimi pracovníky oslavit Triduum, ale díky rostoucímu počtu COVID-19 pozitivně testovaných to nebude možné.

Nový rok ve znamení Naděje

Na letošní rok 2021 jsme dostali od hlavního představeného Salesiánů dárek – heslo na rok 2021 „Oživováni nadějí“. V době, kde se svět zmítá ve vlnách nekončící pandemie, chudoba se prohloubila a mnohé naše aktivity změnily tvář, je téma naděje více než potřebné. Po 3 dny jsme se tímto tématem mohli více zabývat na on-line Dnech Salesiánské spirituality uprostřed ledna 2021.

Potravinová pomoc

Díky našim dárcům jsme mohli zprostředkovat potravinovou pomoc pro chudé rodiny, nejvíce postižené COVID-19 a rostoucí nezaměstnaností. Rýže, mouka, těstoviny, olej a marmeláda… – i tak může vypadat naděje v konkrétních barvách. Díky!

 

Rekonstrukce kulturně-vzdělávacího centra

Před 5ti lety jsme dostali spolu s farností v Šovó od biskupa další 2 dárky: kulturně-vzdělávací centrum uprostřed obce a pár hektarů polí za obcí.

Zmíněné kulturní centrum bylo postavené ještě za totality asi před 55 lety a bylo úzce napojené na fabriku, která rychle v 90. letech zkrachovala. Řeholní sestry, které zde tehdy působily, kulturní centrum koupily a přetvořily ho na kostel pro rostoucí farnost, vzdělávací centrum (počítače, angličtina) a pekárnu. Přes slibné začátky vše nakonec před cca 7 lety zbankrotovalo a sestry vše vrátily biskupovi. Ten sem pravidelně sám jezdíval a hledal někoho dalšího, komu by toto vše mohl svěřit. Nakonec našel nás, salesiány.

Kulturní centrum bylo již před naším příchodem nepoužívané a roky čekalo na to, co s ním uděláme. Místní obecní představitelé nás opakovaně žádali, abychom tam konečně s něčím začali, jinak že si ho vezmou pro potřeby obce. To naše představené nakonec donutilo dát se do oprav a příprav na nové otevření. Brzy by tam mělo být místo pro Salesiánskou komunitu, vzdělávací středisko mládeže a „Day Caring Center“ – něco jako školní družina, což by moc pomohlo dětem s dohnáním zameškaných hodin díky pandemii a rodičům uvolnilo ruce pro jejich zaměstnání.

Dvě mimořádné neděle

Neděle 3. a 10. března byly pro nás mimořádné. Po měsících přísného lock-downu a hromadě papírování jsme získali povolení pro obnovení bohoslužeb jak od místních úřadů, tak i od biskupa. Mohli jsme tak i nabídnout službu svátosti smíření před blížícími se Velikonocemi. Tento čas milosti byl opět přerušen díky rostoucí pandemii, kde se Ulánbátar dostal do oranžové zóny, ve které musí být kostely pro veřejnost zavřené.

Doteky jara

Jaro zde v Mongolsku přichází trochu jinak než v ČR. I když v noci zůstávají mrazy klidně i na -20 stupních, před den se vzduch dostává nad nulu díky silnému slunci, a kam se slunce dostane, sníh a led rychle taje. S extrémními výkyvy teplot přichází jarní písečné a sněhové bouře. To se vzduch třeba za poledne zahalí do žluté, šedivé či bílé tmy a vítr je tak silný, že klidně zabíjí lidi i dobytek.

Bouře však nejsou každý den, a tak se mi podařilo vydat se na první cyklovýlety, tentokrát směřované na přípravu komunitního výletu o velikonočním pondělí.

Narůstající pandemie

Před 3 měsíci zde bývalo denně kolem 20 – 30 infikovaných, dnes je to již 20x tolik! Z Ulánbátaru se virus šíří i do jiných ajmagů (krajů) a lidé se bojí toho, co bude dál. Vláda se zpřísněním opatřením dlouho váhala a nakonec se rozhodla od 3. či 4. dubna všechno opět uzavřít.

Včera mě volal pan konzul Václav Dobeš z české ambasády s pozváním na očkování proti COVID-19, které by pro nás české cizince s pobytem v Mongolsku mělo být zdarma.

Svatý týden jako cesta sebedarování

O Květné neděli se v katedrále konala dlouho očekávaná událost. I bez přítomnosti veřejnosti byl konečně oficiálně uveden náš nový biskup Giorgio do katedrály a s ním zároveň i nový tamější farář.

O letošním Svatém týdnu jsou věřící v Mongolsku zváni jen k on-line přenosům biskupských bohoslužeb z „prázdné“ katedrály. Všechny farnosti jsou zavřené. V Šovó jsme ještě včera plánovali bohoslužby aspoň se zaměstnanci, ale i to je v současné situaci neuskutečnitelné.

Tak jak tak, jedno je stále možné: následovat Ježíše na jeho cestě sebedarování. Přijímání tak rozdílných spolubratří, kultury, nedorozumění, zimy, lock-downu, chaosu i skromných podmínek v Šovó…

„Kdo nás odloučí od lásky Kristovy? Snad soužení nebo úzkost, pronásledování nebo hlad, bída, nebezpeční nebo meč?… Ale v tom všem slavně vítězíme mocí toho, který si nás zamiloval. A jsem si jist, že ani smrt ani život, ani andělé ani mocnosti, ani přítomnost ani budoucnost, ani žádná moc, ani výšiny ani hlubiny, ani co jiného v celém tvorstvu nedokáže nás odloučit od lásky Boží, která je v Kristu Ježíši, našem Pánu.“ (Řím 8, 35nn)

Věřím, že ani COVID-19 a všechny zmatky a nejistoty nemají tuto moc. Kéž o těchto Velikonocích prožijeme dotek Boží lásky, přesahující naše pomyšlení. Přeji vám z dálek vše dobré a žehnám vám i vašim blízkým. A můžete-li, také se za nás pomodlete.

P. Jára Vracovský SDB