Nemůžu tomu věřit! Opravdu nastal v téhle době víkend který jsme mohli strávit všichni společně…?

Byl krásný upršený den, v okolních vesnicích se vylévala voda z říčních koryt ale mě toto nemuselo vůbec trápit protože nastal víkend během kterého jsme se konečně měli všichni potkat na celý víkend. Aby to byl pořádný adrenalin tak jsme měli tento víkend strávit ve stanech, na puťáku kolem Žďáru nad Sázavou. Možná by jste čekali že teď řeknu že se kvůli počasí plány přehodnotily ale to jste na pravém omylu protože salesiánský dobrovolník je nepromokavý! A tak jsme se tedy dne 14.5. sešli u Žďáru nad Sázavou a jako zázrakem vysvitlo i sluníčko! Po asi 7 km jsme dorazili na místo kde jsme nocovali, všichni si rozbalili svá obydlí a konečně nastala oblíbená část programu – jídlo. I přes to, že všechny předchozí dny pršelo se nám podařilo (teda spíše naší mužské části) zapálit oheň který byl pro mě zlatým hřebem toho dne protože už dlouho jsem nezažila tak moc super atmošku u ohně. U ohně také začal náš ,,vzdělávací program” celý víkend jsme se dozvídali nové zajímavosti ze života Dona Boska a o tom jak pracoval s mládeží.

Romantika s mokrými botami

Dalšího dne ráno nás probudil líbezný zvuk hlasu který vydávala Maki. Posílili jsme se na cestu, zabalili těch pár švestek, nasadili jsme své šnečí budky na záda a hurá dále na cestu! Sobotní den byl plný intenzivních zážitků z kterých bych vyzdvihla třeba mši na skále v dešti, povídání ve skupinkách na téma-kluci/holky – například co dělat, když se do nás nebo my do někoho během cesty zamilujeme a nebo co chlap prostě nepochopí (doporučujeme písničku Chlap nepochopí). Počasí se během dne střídalo a většina z nás přišla do místa ubytování aspoň s trochu mokrýma ponožkami, naštěstí se nám opět podařilo zapálit oheň, nad kterým si všichni mohli osušit ponožky a boty. Představte si tu líbeznou vůní která se linula širokým okolím. U ohně jsme ale i přes všechny vůně zůstali a bylo nám po celém dni do zpěvu. Můžete si jen představit tu romantickou scenérii když se okolím line vůně schnoucích ponožek a bot a k tomu se krásně rozléhají písničky ve kterých se zpívá například-chcípl nám kůň a chcípla nám i kobyla, no není to idealistická představa? I když si mnoho z vás právě řeklo že to teda není krásná představa, tak my jsme byli během těchto chvil opravdu šťastní a myslím že budeme na tento oheň plný zpěvu a vůní dlouho vzpomínat. Noc ze soboty na neděli byla o něco teplejší než noc předešlá a proto se pár dobrovolníků ráno rozhodlo že se potřebují zchladit v rybníce.

Prvním bodem nedělního dne byla mše svatá v přístěnku u hospody kdy nejeden z nás vyslovil v duchu střelnou modlitbu – PANNO MARIA, OCHRAŇUJ NÁS – jelikož během mše k nám přijelo auto policie, ale naštěstí odjeli aniž by vysedli z auta- Panna Maria nás ochránila.

Společnou cestu jsme zakončili na stejném místě kde jsme ji začali, zahráli jsme si ještě pár her a šli jsme se spálenou tváří zase zpět do svých domovů.

Dobrovolnice Magda Kroupová

Foto Pavel Tylš