Vážení přátelé,

srdečně vás zdravím na začátku největšího místního svátku Cagán sar – „Bílého měsíce“, kterým začíná mongolský lunární nový rok. Než se k němu dostaneme podrobněji, vezměme to všechno pěkně po pořádku.

Vánoce – jinak, než se plánovalo

Pokud se něco naplánovalo, a stalo se tak, pak se ptejte: „Jak je možné, že se nic mimořádného a nečekaného nepřihodilo, že se uskutečnilo to, co jsme si předem domluvili?“ Čekal jsem půlnoční plnou návštěvníků, a poprvé v životě jsem prožil Vánoce bez půlnoční, protože tu žádná nebyla. Čekal jsem štědrovečerní oslavu s pracovníky, a místo toho jsme ji prožili v úzkém kruhu se sestrami salesiánkami. Všechno jinak, ale krásně a požehnaně.

Nejchladnější měsíc s přelomovými událostmi

Leden je zde v Mongolsku nejchladnější měsíc. Mrazy -10 či -20 znám i z ČR, ale jak se obléct, když se ochladí na -40 či -50, jsem se musel učit až zde. Dvě darované péřové bundy, šála uvnitř i na vrchu, troje či čtvery teplé ponožky… Než jsem se to naučil, odmarodil jsem si zde 3-4 dny… Ani pro rodilé Mongoly to není jednoduché, jsou úplně zachumlaní a omotaní dlouhou šálou, jen s malou štěrbinkou na oči.

Loučení se sestrami FMA

11. ledna 2017 Darkhan po řadě let působení opustily sestry salesiánky. Jsou potřeba v Ulánbátaru, kde mají 3 domy. Zato ten v Darkhanu jim loni v únoru vyhořel… Je to pro mládež v Darkhanu velké ztráta, doufejme, že se jednou zase vrátí.

Aby toho nebylo málo, ve stejném termínu nás na pár týdnů opustil i P. Joseph a zaletěl navštívil své nejbližší do Vietnamu. Protože léta studoval v Itálii, sešli se dohromady po více jak 10 letech.

A kdo vlastně zůstal v Darkhanu, když je od října i P. Simon v Koreji? Jen my dva s P. Carlo.

Mše svaté v mongolštině

Protože se P. Carlo rozhodl od ledna sloužit mše sv. ráno v 7 hod. a umožnit tak účast těm, kteří večer nemohou, personální nouze mě donutila konečně začít sloužit mše sv. v mongolštině. Není to žádná legrace, i Mongolové mají problém přečíst biblické a duchovní texty. A co teprve já?

Dvě nové skupinky

Již pár měsíců jsem si říkal, že by bylo fajn tu mít skupinku mladých, kteří by se spolu modlili a četli pravidelně Bibli. A pak, že bych mohl v našem salesiánském vzdělávací centru nabídnout kurz tvorby webových stránek. Díky Michel, která měla zkušenost s biblickou skupinkou v Ulánbátaru a stejnou touhu, vznikla první malá biblická skupinka. A díky zájmu našich pracovníků udělat si svůj vlastní web, i druhá počítačová.

Návrat spolubratří

10. února se naše Darkhanská komunita opět sešla celá. P. Josef přivezl z Vietnamu tropické ovoce a řadu další pochutin a P. Simon? Ten jako obvykle přijel s celým kontejnerem věcí darových z Koreje. Malý bagr, 20 nových jízdních kol, desítky starých počítačů, metráky oblečení a látek, velká kopírka, masážní křesla a mnoho dalšího… Neuvěřitelné!

Mini kapitula

Od 20. do 22. února jsme zde v Darkhanu měli takovou malou mini kapitulu. Co že to vlastně je? Shromáždění všech salesiánů přítomných v Mongolsku v modlitbě a hledání, kam nás Pán volá a co od nás očekává v několika nejbližších letech.

Cagán sar – největší svátek začíná

Těžko říct, k čemu bych mohl Cagánsar přirovnat. Do loňského roku jsme o něm vůbec netušil, lunární rok jsem nesledoval… Ale pro většinu Asie je nový lunární rok opravdu mimořádnou událostí. Mongolové si ho letos zvolili o pár týdnů později, než ostatní. Týdny se na něj připravují: pořizují si nový dél (tradiční mongolské oblečení), uklízí, navaří tisíce masových knedlíků búz (бууз), chystají dárky a dokonce si mění v bance i peníze za nové bankovky…

Večer před „prvním dnem nového lunárního roku“ chudí i bohatí slaví Bitún, setkání úzké rodiny, kdy se musí pořádně najíst, skoro by bylo lepší říct nacpat. Ten den se lidé obvykle zdraví „Dobře se nacpi…“.

Brzy ráno prvního dne vstávají (letos 27.2.2017), ženy vaří čaj, muži jdou ven provést své posvátné obřady a oběti nového roku. Při východu slunce se zdraví novoročním pozdravem zolgoch a po několik dní se vzájemně navštěvují, hostí a obdarovávají. V centru pozornosti jsou ti nejstarší, kterým se projevuje úcta a od kterých se čerpá moudrost a zkušenost… Ty dny se mění i pozdrav z obvyklé Sajn bajnó na Sajchan šinil žejnó (Krásný nový rok).

Naši dobrodinci

Mongolský lunární nový rok právě začal. Je to dobrá příležitost poohlédnout se zpět a poděkovat za mnoho požehnání a dobrodiní. Bohu především. Ale i řadě dobrodincům z Koreje i Hongkongu a dalších zemí, ale i řadě Čechům, kteří se svou velkorysostí zapojili do tohoto úžasného díla pro nejchudší. Díky nim můžeme vzdělávat mladé, zasévat semínka Božího slova do srdcích našich dětí i dospělých a pomáhat i některým v opravdu zoufalé situaci. Např. jedna rodina, která prodala kvůli nemoci v rodině i svou vlastní jurtu, tak mohla dostat jinou i postelemi…

Díky vám všem, kteří na nás zde v této daleké zemi nezapomínáte. Pán vám žehnej i do nastávající postní doby!

P. Jára Vracovský SDB

Dopis ke stažení zde.