Velká slavnost pro salesiánskou kongregaci i celou bulharskou církev se konala v Sofii díky indickému misionáři Donborovi. Ten se před časem dal k dispozici našemu hlavnímu představenému a přijal Bulharsko za svoji novou vlast, ačkoli do té doby ani netušil, že taková země existuje a musel si vyhledávat na internetu, kde se vůbec nachází.

V sobotu se na svěcení do Sofie sjela asi dvacítka kněží jak východního, tak západního ritu, z nichž drtivá většina jsou původem zahraniční misionáři. Byla zde celá bulharská salesiánská komunita v čele s jejím ředitelem P. Petrem Cvrkalem, z Prahy dojeli provinciál P. Petr Vaculík a misijní delegát P. Pavel Ženíšek, z Turína malá skupinka s ředitelem komunity teologů P. Markem Chrzanem a náším mladým teologem Jendou Fojtů, z Čech několik bývalých dobrovolníků a z Kazanlaku a Staré Zagory autobus farníků a mladých Romů z tamní machaly. Vskutku velmi pestrá a zajímavá společnost, která až k prasknutí zaplnila tamní mini-katedrálu.

Svěcení ve východním obřadu se v Bulharsku konalo po dlouhých osmi letech a dvě hodiny trvající krásný liturgický obřad vyvrcholil zajímavým úkonem, kdy biskup Christo před plným kostelem zvedal do výše nový ornát pro Donbora a mocným hlasem zvolal: „Dostojen?“, což znamená: „Je (toho) hoden?“ Celé shromáždění sborově odpovědělo trojím burácivým „Dostojen!“ Ano, lidé si zde velmi váží toho, že salesián z údolí Brahmaputry se rozhodl zasvětit svůj život a nabídnout svou kněžskou službu pro mládež a církev v Bulharsku.

Druhý den v neděli dopoledne se v Kazanlaku konala Donborova primice a odpoledne v Zagoře „sekundice“, na které se tamní společenství dlouho a pečlivě připravovalo. V těchto dnech se Donbor přesouvá na několik týdnů do své původní vlasti, kde ho bude čekat další šňůra mší svatých a nekončící řady indických křesťanů dychtících po novokněžském požehnání.

Našemu Donborovi ze srdce přejeme, aby mu Hospodin v jeho kněžském životě a krásném misionářském poslání bohatě žehnal.

Pavel Ženíšek