O víkendu se ve zlínském salesiánském středisku uskutečnilo druhé přípravné setkání kurzu Cagliero, jehož program byl opět velmi nabitý.

Víkend jsme zahájili večeří, po níž následoval divadelní večer v režii sestry salesiánky Markét, která si pro budoucí i bývalé dobrovolníky přichytala různé zábavné dramatické aktivity, které se neobešly bez zapojení všech smyslů a veškerých pohybových dovedností a schopností. Kromě toho, že jsme se při vymýšlení a předvádění scének více poznali a také pořádně nasmáli, nás Markét chtěla seznámit s pedagogikou dona Boska, který se při práci s mládeží divadlu věnoval. Divadelní blok byl zakončen improvizací Nelči a Jardy, kteří Helče na kolečku bez kola dovezli dárek k narozeninám.

Po zábavném večeru jsme se přesunuli do kostela na modlitbu, po níž nám otec Antonín řekl „pár“ slov ke středisku. Večer pokračoval ve znamení oslav a o přátelské povídání, víno, ženy a zpěv s doprovodem kytary nebyla nouze.

V sobotu nás po ranní modlitbě a snídani čekala přednáška o motivaci, kvůli které nás navštívila psycholožka Markéta. Markéta si pro nás připravila několik skupinových i individuálních aktivit, při nichž jsme se zamýšleli nad tím, proč se chceme stát dobrovolníky a jaké jsou naše motivace. Po obědě a jazykovém testu následovala odpolední přednáška o psychohygieně. Povídali jsme si hlavně o tom, co potřebujeme, abychom se cítili dobře. Dále nás Markéta upozornila na důležitost relaxace, a dokonce nás nějaké relaxační metody naučila. Vědět, jak se udržovat v pohodě, potřebuje každý z nás a dobrovolník v zahraničí možná o to víc, že nemá k dispozici všechny prostředky, které mu doma pohodu zajišťují.

Po výživném odpoledni jsme společně slavili mši svatou a po ní jsme se mohli těšit na bulharský večer, který měli na starosti bývalí dobrovolníci z Bulharska. Ti nám celý víkend výborně vařili a připravovali jídla v bulharském stylu. Po té, co všichni dojedli musaku, tradiční bulharské jídlo z brambor, mletého masa a mrkve, jsme se od bývalých dobrovolníků dozvěděli víc o Bulharsku obecně, o bulharské kultuře, o tom, s čím vším se dobrovolník v Bulharsku potýká a o tom, jak moc je dobrovolná služba v Bulharsku potřebná. Povídání bylo proloženo hrami, tancem a bulharskými písněmi.

Po nedělní ranní modlitbě a snídani jsme vyslechli přednášku o dobrovolné službě v Anglii a po ní následovala mše svatá.

Během víkendu si také každý budoucí dobrovolník vyhradil chvíli na osobní rozhovor s členem týmu, který nám byl přidělen a bude nás doprovázet po zbytek naší přípravy. Celý víkend byl naplněn příjemnou a přátelskou atmosférou, pochopením a obrovskou podporou týmu a všech bývalých dobrovolníků vůči budoucím dobrovolníkům i mezi účastníky kurzu navzájem.

Budoucí dobrovolnice Josefína Vrbová