Skupinu salesiánských misijních ex-dobrovolníků spojila první týden v červenci touha zažít netradiční duchovní obnovu v místech spojených s životem a dílem zakladatele salesiánů Jana Boska. Vydali se tedy společně do italského Turína a okolí. Deklarovaným cílem bylo hlubší poznání Dona Boska, prohloubení salesiánské misijní spirituality, návštěvy míst a lidí, společné zážitky a seznámení se s ex-dobrovolníky z jiných zemí. Zda byl cíl naplněn, posuďte sami.

Složení výpravy

Složení výpravy a počet jejich členů se dramaticky mění až do posledních okamžiků před ranním odjezdem z Prahy. Po brzké nedělní mši v Kobylisích zjišťujeme, že vyrazíme pod ochrannými křídly pouze jednoho z našich drahých salesiánů, a to otce Pavla Ženíška, neboť otce Jaroslava Mikeše zmátla změna termínu akce a je připraven vyrazit až za týden. Jakmile zprávě uvěříme a osušíme slzy, tak se podle preference hry „Městečko Palermo usíná“ rozmisťujeme do červeného a modrého auta a vyrážíme na cestu. Cestování je to veselé, našimi auty se nese četba knih o Donu Boskovi, písně proti trudnomyslnosti, historické rozpravy i maďarský čardáš. Na krásných místech vystupujeme z aut a necháváme se občerstvit čerstvě připravenou kávou a laskominami dona Gambiho, nejedno srdce při těchto zastávkách jásá.

A kdo s námi tedy jede? Indické dobrovolníky zastupuje big boss Cagliera a jeden z řidičů výpravy Pavel Marčík, Čecho-Slovenka Janka Jurigová, strýc Pavel Bradáč, operní hvězda Marťa Švehláková, fotografka Stáňa Matušínová, neposedný Jirka Záleský a jeho milá Terezka. Do historického kontextu doby nás uvádí Mexičan Vláďa Svatoň, zambijské slunce přináší Anička Šenovská, divočinu slovenského Luníku zjemňuje Markét Krejčová a bratr Slovák Marek, francouzským šarmem afrického Konga promlouvá Barča Miklasová a nesmí chybět bulharská růže Hanka Krusberská. Zahraniční hosty zastupuje odvážný maďarský dobrovolník Benedek. Maskotem výpravy je brzy zvolen pes Šedivák. A v cíli naší cesty se k nám připojí ještě dva misijní průvodci, latinskoameričtí padres Martín Lasarte a Daniel Garcia.

Duchovní zamyšlení a další program

Abychom vše nepoznávali jen pasivně, tak jsou některým členům výpravy rozdělena zamyšlení nad částmi života Dona Boska nebo nad dalšími významnými osobnostmi spojenými s jeho životem. Nevynecháme Colle Don Bosco, kde také bydlíme, Capriglio, Castelnuovo, s Dominikem Saviem spojené Morialdo, Chieri nebo Turín. Všude se nám dostává vřelého přijetí. A tak se tedy na místech příslušných zamýšlíme. Jaký význam má svatost? Jak můžu přispět i se svou nedokonalostí k dobru? Co jsou sny mé a co jsou sny Boha v mém životě? Jaké mám dary? Co mě zneklidňuje a co mi dává pokoj? Co je mým nejcennějším neúspěchem a jak přijímám utrpení ve svém životě? Navštěvujeme všechna ta krásná a hluboká místa, domy, chrámy, kterými kráčel Jan Bosko, jeho maminka, duchovní vůdci, první sestry salesiánky, milovaní chlapci a necháváme se vtáhnout do tohoto velkého příběhu, který dodnes přináší radost po celém světě.

Návštěvy a setkání

Cestou tam i zpět hojně navštěvujeme německá, italská a švýcarská města, ale hlavně salesiány a jejich přátele. Krátce se zastavíme v Řezně, které je významně spojené s českou církví. Noc a kousek dne strávíme v Benediktbeuernu, který přijímá české misijní dobrovolníky, ale letos vyšle také jednoho německého dobrovolníka do Prahy. Všichni jsme uchváceni energií a rozzářeným obličejem zde působícího salesiána o. Františka Kopeckého, tajně ho podezříváme, že má kouzelnou schopnost plnit přání. Po nákupech v italské bezcelní zóně v Livigno jedeme přespat a hodovat do italského městečka Mazzo di Valtellina k místnímu panu sýraři, který nám věnuje nejen domácí sýry, ale i krásnou procházku svou farmou a Alpami následující den. Vše završíme koupelí v alpském jezeře Lago di Como, kde i na záchranu tonoucích plavek dojde. Cestou zpátky máme tu čest pozdravit české krajany a o. Toníka Špačka v Curychu a ochutnat toto multikulturní město i místní pokrmy. Noční překvapení v závěru cesty nám nachystá ze tmy zářící rýnský vodopád u Schaffhausenu.

Zábava a kulinářské hody

Díky Pane za tyto dary! J Provází nás veselí a dobré jídlo a pití, ať už z domu dovezené, také německé či švýcarské, ale hlavně italské. Ochutnáme snad vše, po čem naše žaludky touží: těstoviny všeho druhu, sýry, zmrzlinu, pizzu…, až se skoro ani od stolu odkoulet nemůžeme. Ještě štěstí, že je na Colle Don Bosco tolik příležitostí k procházkám, jen se nesmí vycházet po setmění, kdy začínají útočit legie komárů hledajících své oběti. A tak rovněž zpíváme a hrajeme scénky na téma „Zajímavé momenty ze života Dona Boska“, někteří pak dokonce uvažujeme o kariéře salesiánských kočovných herců. A co víc? Těšíme se ze své přítomnosti. Mnohokrát si ověříme také sílu modlitby, ať už růžence při nabourání italské dodávky nebo adorace v setmělém kostelíku.

A co říci závěrem? Byla to báječná pouťolená!

Za naši skupinu referovala spokojená Hanka