ČÍSLO 44 / prosinec 2024

Naděje svítí jako světlo svíce ve tmě tam, kde člověk klesá na duchu. Je silou, která nás dokáže provést temným údolím a dá uvěřit ve změnu k lepšímu. Naše hlavní naděje je v Bohu, který nám stále kráčí po boku a podpírá nás v těžkých časech.

„Ježíš žije, vstal z mrtvých, Bůh ho vzkřísil. Potupná smrt na kříži nebyla posledním slovem! Existuje nový začátek, který přichází skrze utrpení, smrt a zoufalství, a který skrze vzkříšení směřuje k novému stvoření.“ (srv. Řím 4,17)

Naděje

Naděje není odpovědí na všechna naše proč, ale dává nám dost světla a síly, abychom putovali údolím stínů plni důvěry a odvahy. V životě totiž nastávají situace, které by nás musely přivést k zuřivosti, vzpouře nebo uvrhnout do zoufalství, kdybychom stále znovu nezačínali s onou nadějí, která se naplno projevuje při slavení velikonoční noci.

Všichni jsme ve svém životě měli těžké a temné chvíle, kdy jsme šli sklíčeni, zahloubáni, bez vyhlídek a před námi byla jenom zeď. Ježíš je vždycky vedle nás, aby nám dodal naději, rozehřál naše srdce a řekl: „Jdi dál, jsem s tebou, jdi dál.“ V tom spočívá celé tajemství cesty do Emauz, že jsme totiž i skrze zdánlivá protivenství nadále milováni a Bůh nás nikdy nepřestává mít rád. Bůh vždycky kráčí s námi, vždycky, i v těch nejbolestnějších a nejošklivějších chvílích, ve chvílích porážky – Pán je tam. A toto je naše naděje. V této naději jděme vpřed. Vždyť On je vedle nás a jde s námi vždycky!.

Obrázek s citátem ke sdílení

Výzva

Zkus povzbudit někoho, kdo klesá na mysli.

Celý prosincový zpravodaj je ke stažení zde: 24 Prosinec Kaleidoskop Cz