Poslední březnový víkend jsme zavítali opět do Karlína k sestrám salesiánkám, abychom společně prožili již čtvrtou víkendovku, která se nesla ve znamení Poutníků naděje.

Víkend jsme zahájili již v pátek večer vzájemným představením se, a pak se pustili do první etapové hry pod vedením Káti a Markéty. U čtyř scének se děti seznámili s tématickými situacemi, na které mohou v běžném životě narazit. Povídali jsme si o šikaně, záchraně života, psychohygieně, chudobě a nouzi lidí bez domova. Večer jsme zakončili modlitbou.

Spolupráce, dobro a úspěch

V sobotu po ranní modlitbě a vydatné snídani si další etapovku připravily Markéta s Anežkou. Děti se střídaly na stanovištích, kde skládaly puzzle, vyráběly vlaštovky z papíru, které pak musely proletět otevřeným oknem, skládaly básničku, sportovaly. Děti si ale před začátkem vylosovaly různé hendikepy, například si vyzkoušely, jak se pohybuje nevidomý či jak zvládá komunikovat němý člověk a také dostaly žetony, které osoby bez hendikepu mohly proměnit za zdraví toho druhého. Hru mohli díky dobrým skutkům zvládnout všichni.

Sestry Matky Terezy

Než jsme se mohli vydat na velmi dobrý oběd, který nám uvařil otec Jára, museli jsme se připravit na odpolední program, který byl domluvený pro změnu u sester sv. Matky Terezy, kde pomáhají lidem bez domova. K nim jsme dojeli metrem. Celá společenská místnost byla zaplněna lidmi, kteří do centra k sestrám docházejí. Děti předvedly své scénky, kde byli ústředními postavami Šípková Růženka, sněhulák Olaf, fotbalista Messi a samozřejmě Ježíš. Musím říct, že děti zvládly své role bravurně a jejich dílo bylo odměněno velkým potleskem. Program jsme obohatili o písničky, které s námi společně zpívali i někteří návštěvníci centra. Případný ostych některých zcela odbourala závěrečná hra Bingo, kdy se všichni museli doptávat jeden druhého, aby získali potřebné odpovědi k naplnění tiketu.

Večer plný her a přání do vězení

Odpoledne jsme zakončili v kapli centra mší svatou. Do Karlína jsme se vrátili pěšky pěkně vyhladovělí, takže jsme se na večeři vrhli s pořádnou chutí. Večerní etapovka Vojty a Lindy byla plánovaná jako klidnější, což se i při pantomimě, kreslení a hádání toho, co kreslíme naplňovalo, nicméně mezihra tzv. ponožková, děti rozparádila natolik, že jsme si ji ještě třikrát zopakovali. Zapojili se do ní úplně všichni, dokonce se k nám přidala i sestra Věrka. Před večerkou jsme se společně pomodlili a znavení zážitky z celého dne šli spát. V neděli v noci nám změna času na letní ukrojila hodinu spánku, ale to nám nevadilo, protože jsme si na snídani pochutnali na všech buchtách a vánočkách, které dětem přibalili rodiče. Kakao bylo už jen sladkou tečkou. Poslední etapovka Kuby a Tondy byla sportovnější a díky slunečnému, teplému počasí děti úkoly plnily v zahradě a na hřišti. Za splněné úkoly získávaly peníze, které později využily na nákup materiálů potřebných k výrobě přáníček pro lidi ve vězení. O předání přáníček k vězňům se postaral otec Jaroslav.

Společným obědem jsme se rozloučili, popřáli si požehnané dny, než se opět shledáme v létě na chaloupce.

dobrovolnice Linda