č. 159 / březen 2022
Bioetické výzvy očima salesiána
Na konci každého svého projevu papež František naléhavě říká: „Nezapomeňte se za mě modlit!“. Když nás svatý otec žádá, abychom se za něj modlili, není to pouhá slovní hříčka. Cítí na svých bedrech tíhu rozhodnutí, která ovlivňují především víru a morálku všech věřících. Ti totiž nacházejí v jeho slovech jistý způsob myšlení, jak čelit dosud neznámým výzvám, včetně bioetiky.
Před téměř třiceti lety založil Jan Pavel II. Papežskou akademii pro život, které svěřil studium všech delikátních postupů se snahou vždy podporovat a bránit lidský život a vytvářet kulturu života. Členové akademie jsou vědci z celého světa, kteří svou profesionalitu vkládají do služeb ochrany důstojnosti každého člověka, a to v jakékoliv fázi jeho života nikoho nevyjímaje.
Na nové výzvy v oblasti bioetiky odpovídá P. Peter Štellmach.
Jaké jsou nejnovější projekty, na kterých pracujete?
Kromě „klasických“ výzev týkajících se začátku a konce života (např. úpravy lidského genomu a paliativní péče) existují „nové“ výzvy, které přináší dnešní technologický pokrok:
▀ algoritmická etika, která se snaží stanovit, co je ještě přípustné v oblasti umělé inteligence, které se snažíme dát lidskou tvář a která zaznamenává rychlý rozvoj, jaký v historii nikdy předtím neviděl;
▀ roboetika, která se zabývá tím, jak si lidé a stroje mohou pomáhat a spolupracovat při zlepšování kvality života – v boji proti nemocem, nevzdělanosti a chudobě;
Diskutovat o důležitých otázkách a odpovědích v kontextu kulturním i náboženském?
Toto jsou některé z nejnovějších bioetických výzev, které církev se snaží správně rozlišit – s radostí a nadějí. Jejím cílem není nahradit naše svědomí ani naše myšlení, ale jako Matka a Učitelka, která chce jen dobro svých dětí, nechce abychom žili v omylu. Možná je naším salesiánským posláním také toto: modlit se za papeže, rozšiřovat si znalosti v tom, o čem se jeho učitelský úřad vyjadřuje a formovat mladé ke kultuře života.
P. Peter Štellmach, SDB
Učitel morální teologie a vikář komunity Turín-Crocetta
K zamyšlení
▀ Co mohu udělat pro to, aby se dostala do povědomí lidí důležitost ochrany života? Jak jim o tom můžu dát vědět?
▀ Jakým způsobem mohu prosazovat kulturu života v prostředí, ve kterém žiji?
FÓRUM DBN – Don Bosco Network
Je to celosvětová síť salesiánských nevládních organizací a misijních prokur a současnosti ji tvoří 9 členů – Belgie, Německo, Indie, Irsko, Itálie, Španělsko, Švýcarsko, Slovensko a USA..
Jejím hlavním cílem je posílit (rozvojovou) spolupráci mezi členskou organizací DBN a jednotlivými salesiánskými středisky po celém světě.
DBN úzce spolupracuje se salesiánským misijním ústředím v Římě.
Pár oříšků k rozlousknutí aneb zprávy z Demokratické republiky Kongo
Nový školní rok se nám podařilo zahájit víceméně včas. Přivítali jsme zhruba o třicet studentů více než loni. Mladí lidé z nefunkčních rodin – deset dívek a dvacet chlapců. Dívky zůstávají ve dvou přijímacích domech a z těchto domů přicházejí studovat do centra. Pro kluky jsme připravili místo pro ubytování, aby mohli být přímo u nás. Práce s dívkami není jednoduchá: přicházejí přímo z ulice a také pravidelně utíkají. Chceme však být tolerantní, a proto se mohou kdykoli vrátit. Vždy jsou registrovány na sociálním úřadě, kde s nimi vedou pohovor. Potom se snaží dát jim stálé umístění. Tu a tam si říkám, proč jsem s tím vším začal… ale myslím, že to stojí za to. Zachránit pár mladých dívek je důležité. V současné době intenzivně přemýšlíme o pronájmu stabilizačního domu, kam by přicházely dívky z ulice a trochu se zorientovaly a připravily na budoucnost. Tím bychom se zbavili počátečních problémů.
Pojďme teď chvíli mluvit o našich chlapcích. Vzali jsme k nám pár chlapců z ulice. Několik měsíců jsem se s nimi setkával v Bakanja-Ville, ale nepodařilo se nám je udržet, a tak se vrátili na ulici. Každou první neděli chodím ráno po městě a informuji je, že pokud se chtějí vyučit řemeslu, je nejvyšší čas. Ti kteří k nám vstoupili, se připojili k dalším mladým lidem studujícím u nás. Tři z nich jsou pro nás ale opravdovým oříškem. S každým z nich jsme o jejich situaci dlouze debatovali. Hlavním problémem jsou především drogy, na které potřebují peníze, které však nemají, a proto kradou.
Jeden z nich také ukradl psa, druhý napadl nožem našeho asistenta…
Centrum Magone vzniklo pro tyto mladé lidi. Don Bosko nás zavolal, abychom jim pomohli dostat se z jejich zoufalé situace. Čas od času to „jiskří“, pokud však vydržíme, můžeme srdce těchto mladých lidí změnit. Náš asistent to pochopil, a když ho občas poslouchám, jak návštěvníkům vysvětluje chod centra, je to jeden z bodů, které neopomene zmínit.
Abychom mladým nabídli vyžití, domluvili jsme fotbalový zápas ve věznici Kasapa. Požádal jsem o sestavení týmu mladých lidí, kterým by tato aktivita mohla pomoci. Byla to jedna z hlavních událostí posledních týdnů. A na zpáteční cestě ze zápasu byli někteří z našich chlapců velmi potichu a zpracovávali své zážitky.
Také jsme pokročili se zahradou a zpracovatelskou dílnou pro naše produkty. Nyní je v plánu skleník pro pěstování mimosezónních rostlin, které by nám mohly lépe růst. Experimentujeme s plodinami, které jsme zde nikdy nepěstovali (brambory, rýže, zázvor, kurkuma). Zpracování plodů běží v plném proudu, ale hledáme projekt na vybudování prostornější dílny.
Naše dílna na výrobu obuvi začíná experimentovat s odvážnějšími modely, a to přitahuje mladší klientelu.
Též zvažujeme, zda neotevřeme v Magone přijímací centrum pro starší dívky. Vzhledem k převyšující poptávce po pracovnicích jsme narazili na problém nedostatku zaměstnanců. Tyto dívky musíme stabilizovat, protože některé utíkají a vracejí se s tím, že je to naposledy, ale za dva týdny jsou zase pryč. Takže toto je naší další výzvou. Nejdůležitější je však to, že můžeme dát mladým budoucnost a naději, aby se dostali z těžké situace a podíleli se na budování Konga zítřka.
▀ P. Eric Meert a jeho děti, salesián pracující v Bakanja centru v Lubumbashi v Kongu
K zamyšlení z misijní sekce
„Každý lidský život je sám o sobě jedinečný, neopakovatelný a má nesmírnou hodnotu. To je třeba vždy znovu odvážně hlásat slovy a činy.
To přivádí k solidaritě a bratrské lásce k velké lidské rodině i každému z jejích členů.“ (Evangelium vitea)
