Centrum Magone v Bakanja-Ville nepřestává bojovat o srdce a budoucnost mladých lidí

U nás v centru Magone jsme byli, díky Bohu, mezi našimi mladými lidmi, ušetřeni epidemie koronaviru. Nevím o žádném úmrtí spojeném s koronavirem, ale v některých jiných institucích k němu došlo. Mezi studenty v teologickém a filozofickém ročníku bylo registrováno několik případů. Je sice pravda, že Konžané mají velmi silný imunitní systém, ale i tak naše poliklinika, vybavená novou patrovou budovou, hospitalizovala spoustu pacientů.

Zahájení nového školního roku

Nový školní rok se nám podařilo zahájit víceméně včas. Přivítali jsme zhruba o třicet studentů více než loni. Mladí lidé z nefunkčních rodin – deset dívek a dvacet chlapců. Dívky zůstávají ve dvou přijímacích domech a z těchto domů přicházejí studovat do centra. Pro kluky jsme připravili místo pro ubytování, aby mohli být přímo u nás. Práce s dívkami není jednoduchá: přicházejí přímo z ulice a také pravidelně utíkají. Chceme však být tolerantní, a proto se mohou kdykoli vrátit. Vždy jsou registrovány na sociálním úřadě, kde s nimi vedou pohovor. Potom se snaží dát jim stálé umístění. Tu a tam si říkám, proč jsem s tím vším začal… ale myslím, že to stojí za to. Zachránit pár mladých dívek je důležité. V současné době intenzivně přemýšlíme o pronájmu stabilizačního domu, kam by přicházely dívky z ulice a trochu se zorientovaly a připravily na budoucnost. Tím bychom se zbavili počátečních problémů.
Nápadů máme spoustu a doufáme, že je dokážeme uskutečnit!!

Možnost zlepšit životní situaci jsme chtěli dívkám poskytnout co nejdříve, a tak jsme jim nabídli jednodenní výlet, abychom společně přemýšleli o jejich fungování v centru. Doufáme, že v nadcházejících měsících uvidíme plody tohoto setkání. Jednoho dne centrem procházela dívka, a tak jsem jí položil otázku: „Ty zde nechceš studovat? Jsou tady tvé kamarádky.“ Odpověděla, že zde není krejčovská dílna, a tak nepřijde. O několik dní později sestra Helena (kterou někteří znají, protože byla na stáži v Bakanja-ville) nabídla své služby centru na dva dny v týdnu. Její specializací je krejčovství. S ní jsme se pustili do stříhání a šití a zorganizovali speciální výukový program. Všechny dívky pokračují ve svém zvoleném oboru, ale když přijde sestra tak ty, které chtějí, mohou jít na lekci šití. Dívky tak budou mít na konci kurzu v Magone dva certifikáty.

Kluci z ulice

Vzali jsme k nám pár chlapců z ulice. Několik měsíců jsem se s nimi setkával v Bakanja-Ville, ale nepodařilo se nám je udržet, a tak se vrátili na ulici. Každou první neděli chodím ráno po městě a informuji je, že pokud se chtějí vyučit řemeslu, je nejvyšší čas. Ti, kteří k nám vstoupili, se připojili k dalším mladým lidem studujícím u nás. Tři z nich jsou pro nás ale opravdovým oříškem. S každým z nich jsme o jejich situaci dlouze debatovali. Hlavním problémem jsou především drogy, na které potřebují peníze, které však nemají, a proto kradou.
Nedávno dokonce jeden z nich ukradl psa a prodal ho. Otec Pierre Cilaka byl opravdu naštvaný a chtěl tohoto chlapce vyprovodit z našich dveří. Nerad takové věci slyším, proto jsem si chlapce zavolal a poradil mu, aby navrhl otci řešení. Buď přivede psa zpět (pokud ještě není snězený), nebo přivede jiného. Otec Pierre souhlasil. Pes se nenašel, a tak chlapec koupil jiného a mohl tak s námi zůstat. Další chlapec napadl nožem našeho stážistu Abbota. Všichni tuto situaci intenzivně řešili. Ještě ten večer ho přivedli ke mně a já se musel rozhodnout. Když vešel do mého domu, popadl láhev a všichni si mysleli, že půjde po mně. Ve skutečnosti se jí ale praštil sám. Povídali jsme si hodinu a půl s mnoha chvílemi ticha, ale nakonec se mi ho podařilo uklidnit. Druhý den jsem ještě mluvil se stážistou: Propustit ho? Jak mu tím pomůžeme? Vrátil jsem se tedy na začátek.
Centrum Magone vzniklo pro tyto mladé lidi. Don Bosko nás zavolal, abychom jim pomohli dostat se z jejich zoufalé situace. Čas od času to „jiskří“, pokud však vydržíme, můžeme srdce těchto mladých lidí změnit. Náš asistent to pochopil, a když ho občas poslouchám, jak návštěvníkům vysvětluje chod centra, je to jeden z bodů, které neopomene zmínit.

Zápas ve věznici 

Abychom mladým nabídli vyžití, domluvili jsme fotbalový zápas ve věznici Kasapa. Požádal jsem o sestavení týmu mladých lidí, kterým by tato aktivita mohla být přínosná. Před zápasem k nim ředitel ve při večerním nástupu promlouval. Byla to jedna z hlavních událostí posledních týdnů. A na zpáteční cestě ze zápasu byli někteří z našich chlapců velmi potichu a zpracovávali své zážitky. Doufáme, že jim tato zkušenost pomůže lépe žít jejich životy a přejeme si, abychom jim  tento zážitek mohli dopřát i v budoucnu.

Ještě pár novinek

Projekt Via Don Bosko, který trval 15 let, skončil 31.12. Od roku 2022 si organizátoři vybrali další dvě centra, která budou podporovat, ale musíme se postarat už sami o sebe. Již od loňského roku jsme s učiteli zahájili porady, abychom zjiszili, jaké jsou možnosti. Není to jednoduché, musíme učitele nabádat k tomu, aby byli kreativní a aktivní – uvidíme, jak zvládneme první dva měsíce.

Velmi jsme pokročili se zahradou a zpracovatelskou dílnou pro naše produkty. Nyní je v plánu skleník pro pěstování mimosezónních rostlin, které nám mohou přinést další a větší užitek. Experimentujeme s plodinami, které jsme zde nikdy nepěstovali: brambory, rýže, zázvor, kurkuma. Zpracování funguje, ale hledáme projekt na vybudování prostornější dílny.

Naše dílna na výrobu obuvi začíná experimentovat s odvážnějšími modely, což přitahuje mladší klientelu.

Též zvažujeme otevření přijímacího centra pro starší dívky v Magone. Vzhledem k převyšující poptávce po pracovnicích jsme narazili na problém nedostatku zaměstnanců. Tyto dívky musíme stabilizovat, protože některé utíkají a vracejí se s tím, že je to naposledy, ale za dva týdny jsou zase pryč. Takže toto je naší další výzvou. Nejdůležitější je však to, že můžeme dát mladým budoucnost a naději, aby se dostali z těžké situace a podíleli se na budování Konga zítřka.

V Bakanja-Ville to jde trochu lépe, ale už to také není jako dřív. Dospělí mohou stále přicházet dvakrát týdně, aby si na tento proces postupně zvykali. V plánu jsou také návštěvy spojené se znovuzačleněním dětí do rodin. Ostatní aktivity (výuka, osvětové tábory, den pro rodiče) zatím nefungují. Chodím zde dvakrát týdně a pokud najdu dítě, které je vhodné pro program Magone a které nemá žádné rodinné zázemí zkouším mu nabídnout náš program. Byla by škoda, kdyby se tyto děti shromažďovaly jen v tomto centru bez školní výuky.
Snažíme se být kreativní, abychom pomáhali mladým lidem, které nám Pán posílá do cesty. On je v tom také velmi kreativní, zvláště když kráčíme po ulicích, tak vnímáme, že nás vyzývá, abychom hledali inovativní řešení. Jsem si jistý, že nám také posílá na cestu lidi dobré vůle, aby nám pomáhali. Dnešním příkladem byla Helena s pozváním od manažera hotelu Pulmann k prezentaci našich produktů.

Všem vám přejeme další šťastný nový rok a vyzýváme vás, abyste pomáhali dělat svět lidštější a bratrštější.

Vše dobré přeje otec Eric a jeho děti