… Já a nejen já! Dalších 14 dobrovolníků bylo v neděli vysláno do různých částí světa za misijním posláním. Co nás čeká, těžko říct. Někteří zatím netuší, které salesiánské středisko je nakonec přijme.

Ještě před půl rokem se zdálo nemožné vytáhnout paty z domu. A po osmi převážně covid – online setkáních jsme se nakonec tento víkend setkali „NAŽIVO“ v salesiánském centru v Brně-Žabovřeskách, abychom náš přípravný rok zakončili zkouškou a také požehnáním a vysláním, které jsme dostali od Martina Hobzy, provinciála salesiánů.

Avšak nepředbíhejme a vraťme se na začátek víkendu. V pátek večer jsme si vynahradili vánoční setkání, které jsme z důvodu covid pablbie museli prožít jen na dálku přes naše elektronické kamarády. A tak jsme si v červnu rozdávali své vlastnoručně vyrobené dárečky a užívali si vánoční atmosféru. Stromeček, štědrovečerní tabule, slavnostní přípitek, pohoda a hlavně radost ze shledání nás provázelo celý večer. Vánoční pohodu a radost ze setkání mi nezkazilo ani to, že jsem díky vtipným pravidlům 2x o svůj dárek přišla a musela si jít vybírat nový. Večer jsme završili modlitbou, příjemným povídáním a společným sdílením zážitků s ex-dobrovolníky.

Další den jsme po vydatné snídani besedovali o krizových momentech, které mohou nastat během dobrovolnické služby. Bylo potřeba se připravit na vše. Pokud měli v plánu nás na poslední chvíli odradit, tak se jim to u nikoho z nás nepovedlo a díky tomu jsme v neděli ráno stáli připraveni na bohoslužbě skládat dobrovolnické sliby. Na mši nás doprovázeli modlitbami naši patroni, rodiny, přátelé i bývalí dobrovolníci, kteří nás obohacovali v průběhu celého roku svými radami.

Teď už nezbývá než si odpočinout, připravit všechny potřebné věci a v září vyrazit do Bulharska, kde strávím další rok. Mezitím se můžete připravit vy a za rok napsat tento článek o vyslání sami 🙂

Aňa Hublarová, budoucí dobrovolnice v Bulharsku